Tým Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze dokončil projekt VI20192022130 zaměřený na modernizaci a standardizaci postupů při práci s larválními stádii brouků čeledi Silphidae. Tyto organismy představují perspektivní zdroj informací pro zpřesnění odhadu post mortem intervalu (PMI), zejména u těl nalezených v pokročilých fázích rozkladu.

Strategický význam projektu

Mrchožroutovití brouci z čeledi Silphidae patří mezi klíčové nekrofágní druhy kolonizující těla obětí. Oproti tradičně sledovaným dvoukřídlým mají delší vývojový cyklus, který umožňuje přesnější odhady PMI u starších nálezů. Aby však bylo možné tento potenciál naplno využít, bylo nutné sjednotit a validovat postupy vhodné pro podmínky České republiky.

Projekt přímo adresoval tuto znalostní mezeru a přispěl k naplňování cílů Programu bezpečnostního výzkumu ČR, zejména v oblasti efektivnějšího potírání kriminality prostřednictvím moderních analytických metod.

Silphidae představují ekologicky specializovanou skupinu nekrofágních druhů, která se cíleně váže na rozkládající se živočišnou hmotu a sehrává klíčovou roli v sukcesi na mršinách. Díky rychlé detekci zdroje potravy, robustní morfologii a dobře popsané vývojové dynamice poskytují jejich larvální stadia cenné forenzní informace využitelné při odhadu post mortem intervalu, zejména u těl ve středně pokročilém až pokročilém stupni rozkladu.

Výzkumné řešení a klíčové aktivity

Realizační tým kombinoval terénní sběry, laboratorní experimenty a dlouhodobé testování metod konzervace. Projekt se soustředil na dva kritické procesy:

1. Sběr, identifikace a dlouhodobá fixace vývojových stádií

• experimentální porovnání 36 kombinací fixačních a skladovacích médií,
• dvouleté sledování změn morfologie a kvality DNA,
• tvorba dichotomického určovacího klíče pro larvální stádia Silphidae,
• standardizace postupů pro odběr a zacházení s biologickým materiálem na místě činu.
   

2. Optimalizace laboratorního odchovu

• testování vlivu teploty, fotoperiody a druhu potravy,
• řízené chovy čtyř forenzně klíčových druhů,
• analýza přežívání na základě robustního faktoriálního designu,
• identifikace faktorů minimalizujících mortalitu a maximalizujících využitelnost vzorků pro modely PMI.
   

Pandemická omezení byla využita k rozšíření experimentů o nové typy tkání, což přineslo unikátní poznatky o vlivu potravy na rychlost vývoje - kritickou proměnnou pro přesnost forenzních výpočtů.

Praktické dopady na kriminalistickou praxi

Projekt završily dvě certifikované metodiky certifikované Policejním prezidiem ČR:

• sběr, smrcení a dlouhodobá fixace larev nekrofágních brouků čeledi Silphidae,
• odchov vývojových stadií v laboratorních podmínkách.
   

Tyto výstupy poskytují Policii ČR - zejména Kriminalistickému ústavu - standardizované a forenzně validované nástroje. Nově zavedené postupy umožňují:

• minimalizovat chyby determinace pro larvální stádia,
• dlouhodobě uchovávat biologický materiál bez ztráty diagnostických znaků včetně DNA,
• provádět přesnější výpočet doby úmrtí i u těl v pokročilém stádiu rozkladu.
   

Významný bezpečnostní dopad spočívá v možnosti zpřesnit PMI o celé dny, což podporuje vyšetřovací procesy v oblasti nejzávažnější kriminality.

Publikační výstupy a jejich evropský přesah

Projekt přinesl:

• 2 recenzované články v impaktovaných časopisech,
• 2 odborné statě ve sbornících mezinárodních konferencí.
   

Tím dále posílil pozici České republiky v evropském kontextu forenzní entomologie.

Ukotvení projektu

Projekt VI20192022130 - Využití larválních stádií brouků čeledi Silphidae ve forenzní praxi byl podpořen v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2022, třetí veřejné soutěže, řešitelem tohoto projektu byla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí.

Projekt byl realizován bez účasti dalších subjektů. Uživatelem výsledků je Policie České republiky, zejména Kriminalistický ústav.