Tichý svědek - rozsivky ve službách forenzní vědy

V tomto kontextu vznikl projekt VK01010069 - Využití analýzy druhového složení společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) ve forenzní praxi. Jeho cílem je zavést do českého prostředí pokročilou metodu využitelnou především při vyšetřování případů utonutí a určení kontaktu lidského těla s vodním prostředím. Projekt rozšiřuje tradiční forenzní nástroje o mikrobiální a ekologický rozměr, který dosud nebyl v České republice systémově využíván. Díky tomu nabízí novou, objektivní a opakovatelnou oporu pro rozhodovací procesy orgánů činných v trestním řízení.

Co jsou rozsivky?

Rozsivky (Bacillariophyceae) jsou mikroskopické jednobuněčné řasy, které se přirozeně vyskytují ve sladkých i slaných vodách, v půdě i ve vlhkém prostředí. Charakteristické jsou pro ně křemičité buněčné stěny (tzv. frustuly) s vysoce specifickou, druhově odlišnou strukturou. Právě tato struktura umožňuje jejich spolehlivou identifikaci pomocí světelné a elektronové mikroskopie.

Rozsivky jsou druhově velmi bohaté a složení jejich společenstev se liší v závislosti na lokalitě, typu vody, ročním období i stupni znečištění. Jinými slovy - každé vodní těleso má z hlediska rozsivek svůj vlastní, relativně unikátní "biologický podpis".

Při vdechnutí vody, například během topení, mohou být tyto mikroskopické organismy vtaženy do dýchacího systému a následně proniknout i do krevního řečiště a vnitřních orgánů (např. kostní dřeně). Pokud jsou v těle nalezeny, jejich přítomnost a druhové složení může sloužit jako zásadní důkazní indicie, a to zejména pro:

• potvrzení nebo vyloučení utonutí,

• odlišení smrti ve vodě od smrti mimo vodní prostředí,

• přibližnou lokalizaci místa, kde ke kontaktu s vodou došlo.

Interdisciplinární přístup

Na řešení projektu se podílí široké spektrum pracovišť pokrývajících celý řetězec od základního výzkumu až po praktickou aplikaci:

• akademická pracoviště se zaměřením na fykologii a hydrobiologii, která zajišťují odborné znalosti o ekologii, determinaci a dynamice rozsivkových společenstev,

• forenzní a lékařská pracoviště, která validují metody ve vztahu k reálným pitevním materiálům,

• specializovaná kriminalistická pracoviště Policie ČR, která přenášejí poznatky přímo do vyšetřovací praxe,

• laboratorní expertíza v oblasti mikroskopie a analytických metod, umožňující přesnou identifikaci a dokumentaci výsledků.

Tento multi-disciplinární přístup zajišťuje, že výsledná metodika není pouze akademickým výstupem, ale plně aplikovatelným nástrojem pro kriminalistickou práci.

Inovativní metodické řešení

Projekt se soustředí na vývoj a testování specializovaných postupů pro:

• šetrné uvolnění rozsivek z biologických vzorků,

• zachování jejich morfologie pro spolehlivou mikroskopickou identifikaci,

• kvantitativní a kvalitativní analýzu druhového složení,

• porovnávání vzorků z těl obětí se vzorky z vybraných vodních lokalit.

Jedním z klíčových přínosů je vývoj nové mikroskopické metody, která umožňuje zachytit strukturu rozsivek bez jejich destrukce, čímž se výrazně zvyšuje průkaznost výsledků pro soudní řízení. Tato metodika zajišťuje vysoký standard reprodukovatelnosti, a tím i důvěryhodnosti v prostředí trestního řízení.

Přínos pro bezpečnostní praxi

Zavedení analýzy rozsivek do forenzní praxe má přímý dopad na:

• zvýšení úspěšnosti objasňování případů úmrtí spojených s vodním prostředím,

• zpřesnění závěrů soudních znalců,

• posílení důkazní hodnoty biologických stop,

• rozšíření spektra nástrojů kriminalistických expertů.

Projekt tak nenápadně, avšak zásadně posouvá hranice moderní kriminalistiky. Využití mikroorganismů, které jsou běžnou součástí přírody, se díky vědeckému poznání mění v sofistikovaný analytický nástroj státu.

Ukotvení projektu

Projekt VK01010069 je řešen v rámci programu bezpečnostního výzkumu Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu 2023-2029 (OPSEC)a zaměřuje se na aplikovaný výzkum se silnou vazbou na praktické potřeby Policie ČR a forenzních institucí. Doba řešení projektu je stanovena na roky 2023-2025 a výstupy budou sloužit jako metodický a vzdělávací základ pro další rozvoj této specializované oblasti.

Autor fotografií: Tomáš BEŠTA