Forenzní potenciál larev brouků Silphidae
Česká republika posiluje své kapacity ve forenzní entomologii.
Tým Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze dokončil projekt VI20192022130 zaměřený na modernizaci a standardizaci postupů při práci s larválními stádii brouků čeledi Silphidae. Tyto organismy představují perspektivní zdroj informací pro zpřesnění odhadu post mortem intervalu (PMI), zejména u těl nalezených v pokročilých fázích rozkladu.
Strategický význam projektu
Mrchožroutovití brouci z čeledi Silphidae patří mezi klíčové nekrofágní druhy kolonizující těla obětí. Oproti tradičně sledovaným dvoukřídlým mají delší vývojový cyklus, který umožňuje přesnější odhady PMI u starších nálezů. Aby však bylo možné tento potenciál naplno využít, bylo nutné sjednotit a validovat postupy vhodné pro podmínky České republiky.
Projekt přímo adresoval tuto znalostní mezeru a přispěl k naplňování cílů Programu bezpečnostního výzkumu ČR, zejména v oblasti efektivnějšího potírání kriminality prostřednictvím moderních analytických metod.
Silphidae představují ekologicky specializovanou skupinu nekrofágních druhů, která se cíleně váže na rozkládající se živočišnou hmotu a sehrává klíčovou roli v sukcesi na mršinách. Díky rychlé detekci zdroje potravy, robustní morfologii a dobře popsané vývojové dynamice poskytují jejich larvální stadia cenné forenzní informace využitelné při odhadu post mortem intervalu, zejména u těl ve středně pokročilém až pokročilém stupni rozkladu.
Výzkumné řešení a klíčové aktivity
Realizační tým kombinoval terénní sběry, laboratorní experimenty a dlouhodobé testování metod konzervace. Projekt se soustředil na dva kritické procesy:
1. Sběr, identifikace a dlouhodobá fixace vývojových stádií
- experimentální porovnání 36 kombinací fixačních a skladovacích médií,
- dvouleté sledování změn morfologie a kvality DNA,
- tvorba dichotomického určovacího klíče pro larvální stádia Silphidae,
- standardizace postupů pro odběr a zacházení s biologickým materiálem na místě činu.
2. Optimalizace laboratorního odchovu
- testování vlivu teploty, fotoperiody a druhu potravy,
- řízené chovy čtyř forenzně klíčových druhů,
- analýza přežívání na základě robustního faktoriálního designu,
- identifikace faktorů minimalizujících mortalitu a maximalizujících využitelnost vzorků pro modely PMI.
Pandemická omezení byla využita k rozšíření experimentů o nové typy tkání, což přineslo unikátní poznatky o vlivu potravy na rychlost vývoje - kritickou proměnnou pro přesnost forenzních výpočtů.
Praktické dopady na kriminalistickou praxi
Projekt završily dvě certifikované metodiky certifikované Policejním prezidiem ČR:
- sběr, smrcení a dlouhodobá fixace larev nekrofágních brouků čeledi Silphidae,
- odchov vývojových stadií v laboratorních podmínkách.
Tyto výstupy poskytují Policii ČR - zejména Kriminalistickému ústavu - standardizované a forenzně validované nástroje. Nově zavedené postupy umožňují:
- minimalizovat chyby determinace pro larvální stádia,
- dlouhodobě uchovávat biologický materiál bez ztráty diagnostických znaků včetně DNA,
- provádět přesnější výpočet doby úmrtí i u těl v pokročilém stádiu rozkladu.
Významný bezpečnostní dopad spočívá v možnosti zpřesnit PMI o celé dny, což podporuje vyšetřovací procesy v oblasti nejzávažnější kriminality.
Publikační výstupy a jejich evropský přesah
Projekt přinesl:
- 2 recenzované články v impaktovaných časopisech,
- 2 odborné statě ve sbornících mezinárodních konferencí.
Tím dále posílil pozici České republiky v evropském kontextu forenzní entomologie.
Ukotvení projektu
Projekt VI20192022130 - Využití larválních stádií brouků čeledi Silphidae ve forenzní praxi byl podpořen v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2022, třetí veřejné soutěže, řešitelem tohoto projektu byla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí.
Projekt byl realizován bez účasti dalších subjektů. Uživatelem výsledků je Policie České republiky, zejména Kriminalistický ústav.