Azylová legislativa
Mezinárodní závazky
Základním mezinárodním dokumentem je Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967. Úmluva vymezuje pojem uprchlíka a zakotvuje zásadu nenavracení, tedy zákaz vrácení osoby do státu, kde by jí hrozilo pronásledování. Na oblast mezinárodní ochrany dopadají také další mezinárodní závazky České republiky v oblasti ochrany lidských práv, zejména Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (PDF, 1,3 MB) a Úmluva o právech dítěte.
Právo Evropské unie
Mezinárodní ochrana je součástí společného evropského azylového systému. Právní základ vychází zejména ze Smlouvy o fungování Evropské unie a Listiny základních práv Evropské unie (tzv. primární právo), která zakotvuje právo na azyl a zákaz vyhoštění, vydání nebo navrácení do státu, kde by osobě hrozilo vážné nebezpečí. Samotná pravidla týkající se udělování mezinárodní ochrany pak stanovují jednotlivé směrnice a nařízení (tzv. sekundární právo).
Na úrovni sekundárního práva EU jsou klíčové zejména tyto předpisy:
Nařízení (EU) 2024/1347 – tzv. kvalifikační nařízení
Upravuje podmínky pro přiznání postavení uprchlíka nebo osoby s nárokem na doplňkovou ochranu a vymezuje obsah poskytované mezinárodní ochrany.
Nařízení (EU) 2024/1348 – tzv. azylové procedurální nařízení
Stanoví společný postup pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany, včetně základních procesních pravidel, záruk a typů řízení.
Nařízení (EU) 2024/1351 – tzv. nařízení o řízení azylu a migrace systém pro určení příslušného členského státu
Upravuje mimo jiné pravidla pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, tedy oblast označovanou dříve jako dublinský systém, nyní řízení o určení příslušnosti nebo řízení o přemístění. Dále upravuje poskytování solidárních opatření a obecné zásady managementu migrace.
Směrnice (EU) 2024/1346 – tzv. přijímací směrnice
Stanoví standardy pro zacházení se žadateli o mezinárodní ochranu po dobu řízení, zejména v oblasti ubytování, materiálních podmínek, zdravotní péče, zvláštních potřeb a přístupu na trh práce.
Nařízení (EU) 2024/1358 – tzv. Eurodac
Upravuje evropský systém pro porovnávání biometrických údajů, který slouží mimo jiné k určení odpovědného členského státu a k fungování společného evropského azylového systému.
Nařízení (EU) 2024/1356 – tzv. nařízení o screeningu
Upravuje prvotní prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnější hranici nebo na území členského státu, zejména zjištění totožnosti, bezpečnostní kontrolu, zdravotní posouzení a posouzení zranitelnosti.
Národní právní úprava
Základním českým právním předpisem je zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. Upravuje řízení o udělení mezinárodní ochrany, podmínky pro udělení azylu a doplňkové ochrany, práva a povinnosti žadatelů, postavení azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany, řízení o přemístění, azylová zařízení a soudní přezkum rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany. Uplatní se rovněž pravidla pro vedení řízení obsažená v zákonu č. 500/2014 Sb., správním řádu.
Na zákon o azylu navazují i další předpisy, zejména zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, který se uplatní především v otázkách návratu, správního vyhoštění, zajištění cizinců a některých pobytových souvislostí. Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany upravuje zákon o azylu ve spojení se soudním řádem správním. Související úprava je dále obsažena například v předpisech týkajících se veřejného zdravotního pojištění, zaměstnanosti, školství, ochrany veřejného zdraví, veřejného ochránce práv a ochrany osobních údajů.
Významnou změnu přinesl zákon č. 314/2025 Sb., kterým byl změněn zákon o azylu, zákon o pobytu cizinců a další související zákony. Úprava reaguje zejména na nové evropské azylové a schengenské acquis a promítá do českého právního řádu změny související s reformou společného evropského azylového systému.
Jedním z prováděcích předpisů k zákonu o azylu je i vyhláška č. 325/2015 Sb., která stanovuje národní seznam bezpečných zemí původu a vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.