Azylová zařízení
Azylová zařízení slouží k ubytování osob v různých fázích řízení o mezinárodní ochraně a případně v období bezprostředně po jejím udělení. Provozuje je Správa uprchlických zařízení (SUZ), organizační složka státu. Rozlišují se tři základní typy azylových zařízení: přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko. Každé z nich má jiný účel a odpovídá jiné situaci, ve které se cizinec nachází. Vedlejším typem pro ubytování žadatelů je Zařízení pro zajištění cizinců (ZZC), což je zařízení se zvláštním režimem určené pro cizince, u nichž bylo rozhodnuto o zajištění, zejména za účelem jejich dostupnosti pro řízení o mezinárodní ochraně, přemístění, vyhoštění nebo předání.
V azylových zařízeních a zařízeních pro zajištění cizinců fungují pracoviště odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, která se zabývají zejména řízením žádostí o mezinárodní ochranu. Tato pracoviště řídí oddělení mezinárodní ochrany – pracoviště Praha. V zařízeních pro zajištění cizinců působí rovněž oddělení dobrovolných návratů.
Sídlo oddělení na mapě
Přijímací střediska
Přijímací středisko je určeno především pro nově příchozí žadatele o mezinárodní ochranu. Probíhají zde základní vstupní úkony, například ověření totožnosti, poskytnutí potřebných údajů k žádosti, vstupní zdravotní prohlídka a další úkony nezbytné pro zahájení řízení. Pobyt v přijímacím středisku má proto vstupní a organizační charakter. Žadatel jej nemůže volně opouštět do provedení stanovených úkonů, zejména zdravotního vyšetření nebo případných opatření souvisejících s ochranou veřejného zdraví. Hlavním přijímacím střediskem je středisko v Zastávce u Brna. Pro cizince, kteří požádají o mezinárodní ochranu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a nemají oprávnění ke vstupu na území České republiky, je určeno přijímací středisko na letišti Václava Havla v Praze.
Pobytová střediska
Pobytové středisko je určeno žadatelům, kteří již absolvovali vstupní procedury a čekají na rozhodnutí ve věci své žádosti o mezinárodní ochranu. V pobytovém středisku mohou být ubytováni po dobu řízení, pokud nejsou z vlastního rozhodnutí ubytováni na soukromé adrese (viz níže). Žadatelům se zde poskytuje ubytování, strava, základní hygienické zázemí a další služby související s jejich pobytem. Za stanovených podmínek jim náleží také kapesné. Součástí pobytu je také možnost přijímat návštěvy, poštu nebo balíčky a využívat služby dostupné v zařízení.
Pobyt v azylovém zařízení se řídí ubytovacím řádem. Ten upravuje například režim návštěv, poskytování stravy, výdej hygienických prostředků, pravidla pro podávání žádostí a stížností nebo podmínky ubytování. Osoby ubytované v přijímacím nebo pobytovém středisku jsou povinny dodržovat pravidla bezpečného a řádného soužití. Do zařízení nelze vnášet alkohol, jiné návykové látky ani věci, které by mohly ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. U pobytového střediska zákon umožňuje jeho dočasné opuštění, nepřítomnost je však nutné předem oznámit a pobyt mimo středisko je časově omezen.
Integrační azylová střediska
Integrační azylové středisko je určeno osobám, kterým již byla udělena mezinárodní ochrana. Neslouží tedy k vedení samotného řízení, ale k přechodné podpoře po jeho skončení. Jeho účelem je pomoci azylantům a osobám s doplňkovou ochranou v prvních fázích integrace do společnosti, zejména při osvojení českého jazyka, hledání zaměstnání a zajištění samostatného bydlení. Pobyt v integračním azylovém středisku je dobrovolný, dočasný a zpoplatněný.
Azylová zařízení proto netvoří jeden jednotný typ ubytování, ale navazující systém. Přijímací středisko slouží k prvotním úkonům po podání žádosti, pobytové středisko k zajištění pobytu během řízení a integrační azylové středisko k podpoře osob, kterým již byla mezinárodní ochrana udělena.
Ubytování mimo azylové zařízení
Ubytování žadatele mimo azylové zařízení je možné pouze v určitých případech, po provedení prvotních povinných lustrací a základních správních úkonů a je vázáno na splnění stanovených podmínek. Žadatel musí formou nájemní smlouvy nebo potvrzení o ubytování, doložit zajištěné ubytování a souhlas vlastníka předmětné nemovitosti, že může být v místě po stanovenou dobu ubytován, hlášen tam k pobytu a přijímat korespondenci. Každou změnu místa pobytu je pak žadatel povinen oznámit ministerstvu; ubytování mimo zařízení je přitom možné pouze tehdy, pokud tím není ohrožena dosažitelnost žadatele pro řízení a pokud jsou splněny další požadavky související například s řádným doručováním.
Žadatel hlášený k pobytu mimo azylové zařízení si náklady spojené s pobytem hradí z vlastních prostředků. Po dobu, kdy není hlášen k pobytu v azylovém zařízení nebo se v něm nezdržuje, mu nenáleží služby poskytované v pobytovém středisku včetně kapesného; nadále však zůstává účastníkem řízení a má povinnost spolupracovat s příslušnými orgány, hlásit změny údajů a být dostupný pro úkony potřebné k posouzení jeho žádosti.
Zařízení pro zajištění cizinců
Zařízení pro zajištění cizinců je určeno pro cizince, u nichž bylo rozhodnuto o zajištění za účelem jejich dostupnosti pro další řízení, zejména v souvislosti se správním vyhoštěním, předáním nebo návratem. Nejde o azylové zařízení určené pro běžný pobyt žadatelů o mezinárodní ochranu, ale o zařízení se zvláštním režimem, ve kterém je cizinec po stanovenou dobu omezen na osobní svobodě. Provoz těchto zařízení zajišťuje také Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.
Více informací o zařízeních (virtuální prohlídky, informace o službách, statistiky o obsloužených klientech) také na stránkách Správy uprchlických zařízení (SUZ)
Jediným úplným a závazným zdrojem informací jsou příslušné právní předpisy. Přehled relevantní legislativy naleznete v části Legislativa u jednotlivých tematických okruhů.