Evropská unie buduje a rozvíjí rozsáhlé informační systémy v oblasti spravedlnosti, vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic, vízové politiky, azylu a migrace s cílem posílit bezpečnost schengenského prostoru a umožnit účinnou spolupráci příslušných orgánů členských států. Tyto systémy pomáhají ověřovat totožnost osob, podporují řádné provádění hraničních a vízových kontrol, usnadňují výměnu informací mezi státy a přispívají k prevenci bezpečnostních rizik, nelegální migrace a zneužívání totožnosti.
Využívání těchto systémů je upraveno právními předpisy Evropské unie a podléhá pravidlům ochrany osobních údajů. Přístup k údajům mají pouze oprávněné orgány pro účely stanovené příslušnými právními předpisy.
Informační systémySchengenský informační systém (SIS)
Schengenský informační systém je jedním z hlavních nástrojů schengenské spolupráce a klíčovým nástrojem policejní spolupráce mezi členskými státy Evropské unie. Slouží k výměně záznamů o osobách a věcech mezi příslušnými orgány členských států. Využívá se zejména při ochraně vnějších hranic, policejní a justiční spolupráci, pátrání po hledaných nebo pohřešovaných osobách a zajišťování věcí. Systém zároveň obsahuje informace o návratových rozhodnutích a o odepřeních vstupu či zákazech pobytu.
SIS je významným kompenzačním opatřením k absenci kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Umožňuje, aby relevantní informace vložené jedním státem byly dostupné oprávněným orgánům ostatních států, pokud je to nezbytné pro plnění jejich zákonných úkolů.
Vízový informační systém (VIS)
Vízový informační systém slouží k výměně údajů o žádostech o krátkodobá schengenská víza mezi členskými státy, čímž podporuje společnou vízovou politiku Evropské unie.
VIS umožňuje ověřovat totožnost žadatelů a držitelů víz, usnadňuje posuzování žádostí, přispívá k prevenci vízových podvodů a pomáhá ověřit, zda osoba splňuje podmínky pro vstup a pobyt v schengenském prostoru.
Systém vstupu/výstupu (EES)
Systém vstupu/výstupu je elektronický systém pro registraci vstupů a výstupů státních příslušníků třetích zemí cestujících ke krátkodobému pobytu přes vnější hranice schengenského prostoru. Systém zaznamenává údaje o cestovním dokladu, biometrické údaje a datum a místo vstupu nebo výstupu.
EES nahrazuje tradiční razítkování cestovních dokladů a umožňuje přesněji sledovat délku oprávněného pobytu. Přispívá tak k identifikaci osob, které překročily povolenou dobu pobytu, a k účinnější ochraně vnějších hranic.
EES přispívá ke zkvalitnění hraničních kontrol a ke zrychlení postupů při překračování vnějších hranic. Jedná se o zásadní krok v digitalizaci ochrany hranic, který slouží k účinnějšímu boji proti nelegální migraci a přeshraniční kriminalitě.
Systém ETIAS
Evropský systém pro cestovní informace a povolení, označovaný zkratkou ETIAS, bude sloužit k předběžnému posouzení cestujících ze zemí, jejichž občané nepotřebují pro krátkodobý pobyt schengenské vízum. ETIAS nebude vízem, ale cestovním povolením pro krátkodobé cesty do států schengenského prostoru a do Kyperské republiky.
Cílem systému je identifikovat možná bezpečnostní, migrační nebo epidemiologická rizika ještě před zahájením cesty. Pro většinu cestujících má systém zároveň usnadnit překračování hranic tím, že základní posouzení proběhne předem elektronickou cestou.
Eurodac
Eurodac je evropský informační systém využívaný v oblasti azylu a migrace. Slouží zejména k porovnávání biometrických údajů osob žádajících o mezinárodní ochranu, osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice a dalších kategorií osob stanovených právními předpisy Evropské unie.
Systém podporuje určování odpovědnosti členských států v rámci evropského azylového systému, napomáhá identifikaci osob a přispívá k efektivnějšímu řízení azylové a migrační agendy.
ECRIS-TCN
ECRIS-TCN je centralizovaný systém určený k identifikaci členských států, které mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti. Doplňuje stávající Evropský informační systém rejstříků trestů.
Systém neobsahuje úplný výpis z rejstříku trestů, ale umožňuje zjistit, který členský stát takové informace eviduje. Příslušné orgány se následně mohou obrátit na daný stát prostřednictvím standardních mechanismů výměny informací.
Interoperabilita
Interoperabilita znamená schopnost vybraných informačních systémů vzájemně spolupracovat a umožnit oprávněným orgánům účinnější, přesnější a bezpečnější práci s údaji. Nejde o nahrazení jednotlivých systémů jednou společnou databází, ale o vytvoření technického a právního rámce, který umožňuje propojené vyhledávání, ověřování totožnosti a odhalování případů, kdy jedna osoba vystupuje pod více identitami.
Interoperabilita je důležitá zejména pro ochranu vnějších hranic, prevenci nelegální migrace, boj proti závažné trestné činnosti a terorismu a ochranu bezpečnosti schengenského prostoru. Současně musí být prováděna v souladu s pravidly ochrany osobních údajů, zásadou účelového omezení a jasně vymezenými přístupovými oprávněními.
Na úrovni Evropské unie interoperabilita zahrnuje zejména vytvoření společných technických komponent, jako je evropský vyhledávací portál, sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů, společný repozitář údajů o totožnosti a detektor vícenásobných identit. Tyto nástroje mají příslušným orgánům pomoci rychleji ověřit totožnost osoby a zjistit, zda jsou k ní vedeny relevantní údaje v některém z evropských systémů.
Implementace interoperability v České republice a EU
Implementace interoperability probíhá postupně na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států. Na evropské úrovni se na vývoji, provozu a technickém řízení rozsáhlých informačních systémů podílí zejména agentura eu-LISA. Členské státy zároveň zajišťují napojení svých národních systémů, technickou připravenost příslušných orgánů a soulad s požadavky evropské i vnitrostátní právní úpravy.
V České republice se implementace týká zejména systémů využívaných v oblasti ochrany hranic, vízové politiky, pobytu cizinců, azylu, policejní spolupráce a trestní justice. Do provádění jsou zapojeny příslušné orgány státní správy, zejména Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Policie České republiky a další instituce podle své působnosti. Cílem je zajistit, aby Česká republika byla plně zapojena do evropské informační architektury v oblasti spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti a aby příslušné orgány mohly využívat evropské systémy bezpečně, účelně a v souladu s právními předpisy.
Legislativu spojenou s informačními systémy naleznete zde.
