Přeskočit na hlavní obsah
Domovská stránka — Ministerstvo vnitra České republiky
Azyl, migrace a integrace

Legislativa v oblasti návratů

Publikováno:

Právní úprava návratů stanoví pravidla pro postup vůči cizincům, kteří na území České republiky nebo jiného členského státu pobývají neoprávněně nebo jimž vznikla povinnost území opustit. Upravuje zejména vydávání rozhodnutí o návratu, možnost dobrovolného vycestování, nucené provedení návratu, zákaz vstupu, zajištění cizince, spolupráci mezi členskými státy a předávání osob podle readmisních dohod. Při rozhodování a provádění návratu musí být respektovány základní práva dotčených osob, zejména zásada nenavracení, právo na účinný opravný prostředek, nejlepší zájem dítěte a ochrana soukromého a rodinného života.

Právo Evropské unie

Základní právní rámec

Smlouva o fungování Evropské unie

Článek 79 Smlouvy o fungování Evropské unie svěřuje Evropské unii pravomoc přijímat opatření v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a neoprávněného pobytu, včetně vyhoštění a navracení neoprávněně pobývajících osob. Umožňuje rovněž uzavírat dohody se třetími zeměmi o zpětném přebírání jejich státních příslušníků a dalších osob.
 

Společná pravidla pro návraty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

Takzvaná návratová směrnice představuje základní unijní předpis pro návraty neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Upravuje vydávání rozhodnutí o navrácení, poskytnutí lhůty k dobrovolnému opuštění území, nucené provedení návratu, ukládání zákazu vstupu, využívání mírnějších opatření i zajištění cizince za účelem návratu. Současně stanoví procesní záruky a podmínky, za nichž může být návrat proveden.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1349, kterým se zavádí řízení o návratu na hranicích

Nařízení upravuje zvláštní návratové řízení na vnějších hranicích Evropské unie. Vztahuje se zejména na státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta v rámci azylového řízení na hranicích a kteří nemají právo na území setrvat. Nařízení se použije ode dne 12. června 2026.
 

Schengenský informační systém

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

Nařízení stanoví pravidla pro vkládání záznamů o osobách, vůči nimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, do Schengenského informačního systému. Umožňuje členským státům sdílet informace o vydaných rozhodnutích, ověřovat jejich plnění a lépe koordinovat návratová opatření.
 

Cestovní doklady pro návrat

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

Nařízení zavádí jednotný evropský cestovní doklad, který může být vydán osobě, jež nemá platný cestovní doklad potřebný k uskutečnění návratu. Jednotný formát dokladu má usnadnit jeho uznávání třetími zeměmi a provádění návratů.
 

Spolupráce mezi členskými státy

Směrnice Rady 2001/40/ES o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí

Směrnice umožňuje za stanovených podmínek uznat a vykonat rozhodnutí o vyhoštění vydané jiným členským státem. Jejím cílem je zabránit tomu, aby se osoba, vůči níž bylo vydáno rozhodnutí o vyhoštění, jeho výkonu vyhnula přesunem do jiného členského státu.

Rozhodnutí Rady 2004/191/ES o kritériích a praktických opatřeních k vyrovnání finančních nevyvážeností vzniklých v souvislosti s používáním směrnice 2001/40/ES

Rozhodnutí doplňuje pravidla vzájemného uznávání rozhodnutí o vyhoštění a upravuje rozdělení nákladů mezi členskými státy v případech, kdy jeden stát provádí rozhodnutí vydané jiným členským státem.
 

Tranzit a společné návratové operace

Směrnice Rady 2003/110/ES o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou

Směrnice upravuje spolupráci členských států v případech, kdy je při návratu leteckou cestou nezbytný tranzit přes letiště jiného členského státu. Stanoví postup při podávání žádosti o tranzit, podmínky jeho povolení a rozsah pomoci poskytované tranzitním státem.

Rozhodnutí Rady 2004/573/ES o organizaci společných letů k navrácení státních příslušníků třetích zemí

Rozhodnutí stanoví pravidla pro organizaci společných návratových letů z území dvou nebo více členských států a obsahuje společné zásady týkající se organizace návratové operace a zacházení s navracenými osobami.
 

Agentura Frontex

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži

Nařízení vymezuje úlohu agentury Frontex při podpoře členských států v oblasti návratů. Agentura může poskytovat technickou a operativní pomoc, koordinovat nebo organizovat návratové operace a podporovat členské státy při identifikaci osob, získávání cestovních dokladů a přípravě návratu.

 

Národní právní předpisy

Pobyt cizinců a správní vyhoštění

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Zákon o pobytu cizinců představuje základní vnitrostátní předpis pro návraty osob, které nemají oprávnění pobývat na území. Upravuje zejména rozhodnutí o povinnosti opustit území, správní vyhoštění, lhůtu k vycestování, zákaz vstupu, zvláštní opatření za účelem vycestování, zajištění cizince a výkon správního vyhoštění. Obsahuje také právní úpravu dobrovolného návratu a úhrady nákladů spojených s návratem.
 

Návraty v souvislosti s mezinárodní ochranou

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu

Zákon o azylu upravuje postavení osob, jejichž řízení o mezinárodní ochraně bylo ukončeno nebo jejichž mezinárodní ochrana zanikla. Stanoví také podmínky, za nichž může Ministerstvo vnitra uhradit náklady spojené s dobrovolným návratem žadatele o mezinárodní ochranu nebo jiné osoby uvedené v zákoně.
 

Trest vyhoštění

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Trestní zákoník umožňuje soudu uložit pachateli, který není občanem České republiky, trest vyhoštění z území České republiky. Trest vyhoštění může být uložen samostatně nebo vedle jiného trestu, jsou-li splněny zákonné podmínky a nebrání-li jeho uložení některý ze zákonem stanovených důvodů.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

Trestní řád upravuje postup při výkonu trestu vyhoštění, včetně nařízení jeho výkonu, stanovení lhůty k vycestování, vyhošťovací vazby, zajištění cestovních dokladů a spolupráce soudu s Policií České republiky.
 

Činnost Policie České republiky

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

Zákon vymezuje obecná oprávnění Policie České republiky při plnění úkolů v oblasti pobytu cizinců a návratů. Upravuje mimo jiné krátkodobé zajištění cizince, který má být vyhoštěn, neoprávněně vstoupil na území nebo na něm neoprávněně pobývá.
 

Správní řízení a soudní ochrana

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Správní řád obsahuje obecná pravidla správního řízení, která se použijí při rozhodování v návratových věcech, pokud zvláštní právní předpis nestanoví odlišný postup. Upravuje zejména vedení řízení, doručování, dokazování, obsah rozhodnutí a opravné prostředky.

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

Soudní řád správní upravuje soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů, včetně rozhodnutí o správním vyhoštění, povinnosti opustit území, zajištění cizince a prodloužení doby zajištění.

 

Readmisní dohody

Readmisní dohody jsou mezinárodní smlouvy, které stanoví podmínky a postupy pro předávání a zpětné přebírání osob, jež nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky vstupu nebo pobytu na území smluvních států. Mohou upravovat přebírání vlastních státních příslušníků, státních příslušníků třetích zemí i osob bez státní příslušnosti, způsob prokazování totožnosti a státního občanství, lhůty pro vyřízení žádostí a podmínky tranzitu.

Pro Českou republiku jsou závazné readmisní dohody uzavřené Evropskou unií se třetími zeměmi i dvoustranné mezinárodní smlouvy sjednané přímo Českou republikou. Konkrétní postup při předávání osoby se řídí příslušnou readmisní dohodou, jejím prováděcím protokolem a vnitrostátními právními předpisy.