Česká Eiffelovka
Ocelová dominanta Paříže z roku 1889 měří včetně antén umístěných na vrcholu 324 metrů a byla až do roku 1930 nejvyšší stavbou světa. Základna Petřínské rozhledny leží v nadmořské výšce 324 metrů na temeni kopce Petřín v Praze na Malé Straně, ale výška samotné stavby, jež byla Eiffelovou věží inspirována, je pouhých 65,5 metrů.

Příznivci dopravy se mohou seznámit s dokumenty a fotografiemi ze stavby původní lanové dráhy, na zvětšeninách historických fotografií lze spatřit například výhled z vyhlášené restaurace Nebozízek v době první republiky a na historických plánech je vidět, po jakých petřínských stezkách přicházeli první návštěvníci rozhledny. Díky vystaveným dobovým dámským šatům i pánskému obleku si pak lze udělat představu o stylu oblékání a vybavení Pražanů i návštěvníků Prahy v posledních desetiletích 19. století.
Čilý stavební ruch i společenský život na Petříně na konci 19. století přibližuje část expozice pojednávající o době vzniku rozhledny, o okolnostech, které vedly k jejímu vybudování, o způsobu výstavby i o klíčové úloze Klubu českých tu ristů, jehož členové dokázali obdivuhodným způsobem zužitkovat atmosféru i možnosti doby a smělou vizi rozsáhlé úpravy Petřína po vzoru moderní Paříže převést do pražské reality. Jak napsal ve svém fejetonu Lanová dráha a rozhledna na Petříně v Časopise turistů Vilém Kurz: „Byly tomu 1. srpna (1891 – pozn. redakce) dva roky od doby, kdy Časopis turistů vyšel v úpravě slavnostní a rozměru dvojnásobném. Tehdy toho příčinou byla výprava turistická na světovou výstavu do Paříže. Dnešní slavnostní zahájení jízdy po lanové dráze a otevření rozhledny na Petříně s onou událostí jest v nejužší souvislosti. Neboť lanová dráha i rozhledna svůj původ odvozují právě z oné výpravy Pařížské a jsou jejím ovocem, nyní dozrávajícím. Oněch pak 363 účastníků, kteří turistického vlaku užili, položili první základ k našemu velikolepému podniku.“
Kurz popisuje skutečnost, jak byla výprava na světovou výstavu v Paříži organizována v srpnu roku 1889 Klubem českých turistů (členů klubu, který byl založen teprve rok předtím, bylo z celkového počtu účastníků jen osmdesát). Všichni účastníci výpravy se ovšem tak nadchli vysokou věží z oceli konstruktéra mostů Gustava Eiffela, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad Prahou. Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, do něj vložili první peníze a od magistrátu získali pozemek. Vhodná příležitost pro velkorysou stavbu se nabízela při příležitosti Zemské jubilejní výstavy, naplánované na rok 1891, která měla ukázat všestranný vzestup českého prostředí. Stavbu rozhledny od začátku propagoval profesor Vilém Kurz, který byl současně prvním redaktorem Časopisu turistů a z jehož fejetonu citujeme výše. Za ideální místo stavby byl vybrán Petřín, realizace odvážné vize se ujalo Družstvo rozhledny na Petříně pod vedením předsedy Klubu českých turistů, architekta Vratislava Pasovského. Ocelovou konstrukci věže navrhl inženýr František Prášil a inženýr Julius Souček z Českomoravské strojírny. Roku 1890 byla dokončena projektová příprava, stavbu pak realizovala Pražská mostárna Českomoravské strojírny v Libni.
První výkopové práce na jedenáct metrů hlubokých základech začaly v březnu 1891, montáž konstrukce, vážící 175 tun, probíhala v nevídaném tempu již v květnu a v srpnu 1891 byla dokončena. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah. Kolem něj vedou dvě točitá schodiště s 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celkovávýše rozhledny je 65,5 metrů, věž má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce padesát pět metrů. Dne 20. srpna se uskutečnilo slavnostní otevření Petřínské rozhledny. Napodobenina Eiffelovy věže (pětkrát menší) se v době Zemské jubilejní výstavy těšila velkému zájmu návštěvníků. Výstava se konala v pražské Královské oboře (dnešní Stromovce) až do 18. října 1891 a zájem o rozhlednu neustával ani v následujících měsících. Do konce roku 1891 jich bylo více než šedesát tisíc. Kromě rozhledu na panorama Prahy a nedaleký Pražský hrad je z rozhledny za jasného počasí vidět až k Řípu a Českému středohoří, na severovýchodě až na pohoří Krkonoš, na jihovýchodě uzavírají rozhled Brdy. Návštěvu rozhledny lze spojit s cestou lanovou dráhou, na kterou platí všechny typy jízdenek městské hromadné dopravy. Lanovka je v letním období v provozu denně od 9 do 23,30 hodin v intervalu deseti minut. Navazuje na tramvajovou dopravu ve stanici Na Újezdě a lze si udělat zastávku ve stanici Nebozízek, kde je v provozu znovuobnovená restaurace s překrásným výhledem.
Zuzana Pacinová