Schengen a schengenská spolupráce

Schengenský prostor, zkráceně Schengen, je společný prostor evropských států, ve kterém mohou osoby překračovat vnitřní hranice bez hraničních kontrol. Jeho fungování je založeno na vzájemné důvěře mezi státy, společných pravidlech pro ochranu vnějších hranic, vízové politice, policejní spolupráci, využívání informačních systémů a návratové politice. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích proto neznamená zrušení pravidel, ale jejich přesun k jednotnému a koordinovanému výkonu na úrovni celého schengenského prostoru.

Česká republika je součástí schengenského prostoru od roku 2007. Schengenská spolupráce je pro Českou republiku významnou součástí evropské spolupráce v oblasti vnitřních věcí, ochrany hranic, bezpečnosti a volného pohybu osob.
 

Schengenské acquis

Schengenské acquis je soubor právních předpisů, pravidel a navazujících opatření, které upravují fungování schengenského prostoru. Jeho základem byla Schengenská dohoda z roku 1985 a Schengenská prováděcí úmluva z roku 1990, které stanovily postupné odstranění kontrol na společných hranicích a současně vytvořily rámec pro kompenzační opatření, která kompenzují absenci kontrol na vnitřních hranicích.

V současnosti je jedním z klíčových předpisů Schengenský hraniční kodex, který upravuje pravidla pro překračování vnějších hranic a potvrzuje absenci hraničních kontrol na vnitřních hranicích. Na schengenské acquis navazují také další předpisy týkající se, mimo jiné, spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, ochrany vnějších hranic, společné vízové politiky, návratové politiky, nebo ochrany osobních údajům.
 

Vnitřní hranice

Základním principem schengenského prostoru je možnost překračovat vnitřní hranice bez hraničních kontrol osob. Vnitřní hranice mezi schengenskými státy proto nejsou běžně kontrolovány stejným způsobem jako vnější hranice. Státy však nadále vykonávají své pravomoci na území státu, včetně policejních kontrol, pokud tyto kontroly nemají stejný účinek jako systematická hraniční kontrola.

Absence kontrol na vnitřních hranicích neznamená, že se cestující nemusí řídit platnými pravidly. Osoby cestující v rámci schengenského prostoru musí být schopny prokázat svou totožnost a splňovat podmínky pobytu, pokud se na ně podle vnitrostátní nebo unijní právní úpravy vztahují.
 

Dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích

Kontroly na vnitřních hranicích mohou být znovu zavedeny pouze výjimečně a dočasně, a to v případech stanovených Schengenským hraničním kodexem. Jedná se zejména o situace, kdy existuje závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Takové opatření musí být přiměřené a odůvodněné konkrétní situací.

V praxi mohou členské státy přistoupit k dočasnému znovuzavedení kontrol například v souvislosti se závažnými bezpečnostními riziky, významnými mezinárodními událostmi nebo mimořádnou migrační situací. Znovuzavedení kontrol však nemá nahrazovat běžné nástroje policejní spolupráce, ochrany vnějších hranic a řízení migrace.

V České republice je dočasné znovuzavedení kontrol blíže upravováno zákonem č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic. V praxi Česká republika může dočasně znovuzavést kontroly na základě opatření obecné povahy vydávaného vládou či ministerstvem vnitra. Taková opatření obecné povahy se oznamují veřejnou vyhláškou ministerstva vnitra a informace o nich se dále uveřejňují i v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání.
 

Koordinace schengenské spolupráce na úrovni EU

Schengenská spolupráce je koordinována na úrovni Evropské unie s cílem zajistit jednotné uplatňování pravidel, maximální možnou spolupráci mezi členskými státy a včasnou reakci na nové výzvy.

Důležitou roli má cyklus Schengenské rady, tzv. schengenský cyklus, který v sobě propojuje politické řízení, pravidelné vyhodnocování spolupráce a monitoring aktuální situace v schengenském prostoru. Cílem schengenského cyklu je zejména efektivní řízení schengenského prostoru a posílení spolupráce mezi členskými státy, a to jak na politické, tak pracovní úrovni. Politické řízení je zajištěno díky pravidelným jednáním Schengenské rady, vyhodnocování a monitoring Zpráva o stavu Schengenu a schengenský barometr. Zejména díky těmto nástrojům je možné průběžně hodnotit fungování schengenského prostoru a zaměřovat pozornost na oblasti, které vyžadují společné řešení.
 

Schengenský hodnoticí a monitorovací mechanismus

Schengenský hodnoticí a monitorovací mechanismus slouží k ověřování toho, zda členské státy správně a účinně uplatňují schengenské acquis. Hodnocení se zaměřuje na oblast ochrany vnějších hranic, společné vízové politiky, policejní spolupráce, informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, ochrany osobních údajů a návratové politiky.

Hodnocení probíhá za účasti Evropské komise, přizvaných expertů a expertů členských států. Výsledkem jsou doporučení ke zlepšení, která dotčený stát následně zapracovává do akčního plánu, skrze jeho plnění postupně odstraňuje zjištěné nedostatky. Mechanismus tak posiluje vzájemnou důvěru a přispívá k řádnému fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
 

Koordinace schengenské spolupráce v České republice

Na strategické úrovni je schengenská spolupráce promítnuta do koncepčních a strategických dokumentů České republiky. Mezi relevantní dokumenty patří zejména Koncepce Schengenského spolupráce, Strategie migrační politiky České republiky, koncepční dokumenty k evropské integrované správě hranic a dokumenty upravující čerpání evropských fondů v oblasti správy hranic a vízové politiky. Tyto dokumenty stanovují priority, opatření a rámec pro koordinované provádění schengenského acquis v České republice.

Legislativu spojenou se Schengenem naleznete zde.