Ministerstvo vnitra nesouhlasí se závěry kontroly NKÚ k projektům e-Sbírka a e-Legislativa
Ministerstvo vnitra odmítá řadu kontrolních zjištění, které přináší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k projektu e-Sbírka a e-Legislativa. Závěry kontroly období let 2016 až 2024 často nejsou správné, jsou zavádějící či vytržené z kontextu. Systémy e-Sbírka a e-Legislativa jsou plně funkční a přinášejí výrazné zpřehlednění právního řádu. Nepravdivé je i tvrzení kontrolorů o údajném téměř 600milionovém navýšení ceny. Důvodem uvedeného posunutí termínů bylo nerealistické nastavení realizace projektů před téměř deseti lety.
Systém e-Sbírka je v provozu od ledna 2024, e-Legislativa od července 2024, tvrzení NKÚ o nedokončeném legislativním projektu tak není pravdivé. Oba systémy jsou plně funkční a na práci v e-Legislativě je dosud proškoleno přes 2500 uživatelů. Systémy navíc uživatelům nabízejí provozní podporu. Díky spuštění portálu e-Sbírky došlo k zajištění dostupného, bezplatného a státem garantovaného platného práva v úplném znění, což přináší pro občany i podnikatele výrazné zpřehlednění právního řádu. V současné době probíhá postupný náběh povinnosti využívání e-Legislativy. Tuto povinnost stanovuje zákon na 15. leden 2026.
Ministerstvo vnitra uznává, že postupný náběh e-Legislativy přináší určitá omezení, o nich jsou však uživatelé informováni na webech resortu nebo e-Sbírky. V určitých případech může kvůli postupné digitalizaci v současnosti dojít k několikadennímu prodlení mezi publikací v e-Sbírce a nahráním konsolidovaného znění, situace však nemá žádný dopad na platnost právních aktů. Toto drobné omezení bude odstraněno v průběhu roku 2026, kdy bude e-Legislativa plně využívána.
Pokud jde o časový harmonogram, původní nastavení termínu bylo s ohledem na robustnost a komplexnost systémů nerealistické. Primárním cílem Ministerstva vnitra však bylo systém s ohledem na jeho obrovský přínos dokončit i za cenu určitého prodlení.
Právní názor resortu vnitra podpořený několika stanovisky renomovaných externích advokátních kanceláří navíc zní, že prodlužování doby realizace probíhalo v souladu se zákonem a nejednalo se o podstatné změny závazku. Ani zde se tedy se závěry NKÚ neztotožňujeme. K prodlužování realizace navíc docházelo v důsledku přidávání dalších funkcionalit nebo legislativních změn a všechny změny byly vždy projednány s poskytovatelem dotace. Pokud jde o samotné dodatky, ty nebyly ve výši 581 mil Kč., jak uvádí NKÚ, ale 173 mil. Kč.
Díky projektům e-Sbírka a e-Legislativa se Česká republika navíc zařazuje mezi evropské lídry v oblasti digitalizace legislativního procesu.
Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra
28. 4. 2025